De(motivace)

Mám novinu, chceš vědět jakou? Vždyť ti to musí být jasné, jsem přeci zpátky. Bylo to dlouhý období plné "anti-inspirace" a to především díky naší vším milované škole. Vždyť ty víš, co myslím. Dnešní téma ve mně vyústilo z dlouhodobého období demotivace, kdy mám potřebu se vypsat a trochu ti vylít srdíčko. 

Poslední dobou mám všeho plný zuby. Štve mě škola, vztahy, chovaní a víš co ze všeho nejvíc? Já sama sebe. Často se mi stává, že bych se nejradši zašila sama doma s tou naší Borůvkou a celé dny prospala(pokud neznáš ještě naší Borůvku, tak to je člen rodiny, maličký prasátko, co je vlastně ještě štěně). To je na tom ale nejhorší, že se vlastně zašít nemůžu. Nemám miliony a ani nejsem člověk s tak vysokou inteligencí, abych si mohla dovolit nestudovat. Musím chodit do školy, fungovat pro moje okolí a být tu pro naši rodinu. Dny plynou, že se ani nestačím divit a můj život se v žádném směru neposunul. Večery trávím brekem a teda že by mi to nějak pomáhalo, to se říct nedá. Možná tak se utápím v smutku a občas i ta čokoláda přijde na řadu a někdy i ta sebelítost. Haha, to bych nikdy nevěřila, že tohle o sobě napíšu.

Tenhle článek ale není o mně, nýbrž o tom, že je to vlastně v pohodě, cítit se špatně. Nejen špatně, ale i nešťastně, zklamaně, no cokoliv. Je jedno, jak hluboký dno to je, ale každý si tím musí projít. Někdo bohužel víckrát, ale i to se musí zvládnout. Jsme tady od toho, abychom po sobě něco zanechali či byli prospěšní pro ostatní. Právě proto je jasné, že každý někdy rezignuje a nikdo nefunguje na 100%.

Víš co? Až ti bude fakt na prd, nech to plavat. Prociť to, klidně se trap nějakou chvíli, ale nech to přirozeně odeznít. Já vím, že teď to zní fakt blbě, ale funguje to. Nikdy nic nevyjde, když je to vynucený a i ta motivace musí někdy přijít. Počkej, vyjde sluníčko a nebo se na tebe někdo na ulici usměje. Nedávno mi paní přidala kávu zdarma, jen proto, že jsem ji popřála hezký den a nechala pár korun dýško. Celou cestu na autobus jsem se usmívala, sice to trvalo jen tu cestu k autobusu, ale co. Lepší něco, než nic, haha. Já teď jen čekám, že přijde zas to krásný, kdy si budu život užívat plnými doušky a vědět, že stojí za to. Nehodlám se nutit, protože vím, že jakákoliv motivace nepomůže. Když to nechce doopravdy člověk sám, nic se nezmění. To vlastně neplatí jen v této situaci. Někdy i ten svět je prostě hroznej, že se chceš schovat a utéct někam daleko, no a co.

Tyhle slova by se daly určitě nacpat do jedné věty, ale to já jsem nechtěla. I přesto, že je to monolog, tak mám pocit, jak když si s tebou povídám. Takže buď v pohodě, jasný? Ať brečíš a nebo máš blbej den. Ono to přejde a bude líp. Jak velký klišé to je, tak ještě větší pravda. Sedí mi tady Borůvka na klíně, když ti to píšu, tak mi věř, nic není tak špatný. Určitě se najde pár drobností, který ti udělají radost. Čeká nás teď krásný jarní týden, tak by nám to jaro po té studené zimě mohlo vlézt i do hlavy.

Přeji ti spoustu sil do dalších školních týdnu a spoustu úsměvů. Tak dobrou noc, já pádím spát. Zase brzy na počtenou, haha. To byla snaha o vtípek. Hezký večer. <3

Read More

Sebepoznání

  

Pokrok nezastavíš, co? Jednou nahoře, jednou dole, život stále pokračuje. Ať chceš nebo ne, čas nezastavíš.V mým životě se odehrálo hodně změn, odešla inspirace i motivace něco tvořit. Byly nějaké pády, i vzestupy. Víš, jaký jsi? Jaké máš vrcholy a co jsou tvá stinná místa?

Když jsem byla malá, věčně jsem si na něco stěžovala. Nikdy mi nebylo nic dost dobré, chtěla jsem víc. Nestačila mi jednička ve škole, musela být podtržená, nechtěla jsem jeden bonbon, ale rovnou celý pytlík. Nevážila jsem si ničeho kolem sebe.Mohla to být až přehnaná cílevědomost, řekla bych. Možná je to normální, že člověk časem dospívá, hledá se a uvědomuje si, co má a jaký jsou jeho opravdový hodnoty. Mně to trvalo skoro sedmnáct let, zjistit to. Do té doby jsem se sebou nechala vláčet, protože jsem si myslela, že ostatní mají pravdu. Přitom moc dobře víš, jak jsou lidi zlí. Nyní mohu říct, že už jsem se konečně našla. Vím, kde je moje místo a co mám v srdci. Dřív jsem si hrozně přála se  co nejdřív odstěhovat. Nyní mi trhá srdce už jen když bych měla někam odjet na týden, natož přestěhovat do ciziny.

Na škole jsem potkala jednu slečnu, která mi otevřela oči, protože já byla do té doby úplně slepá a naivní. Honila jsem se za věcmi, které byly úplně bez významu. To už jsem tu ale psala. Teď už vím, že řešit nějaké mezilidské vztahy je k ničemu. Úplně tě to vysaje. Ty jsi ty a tak to bude. Nikdo tě nemá právo měnit a jestli nebudeš vyhovovat lidem kolem sebe, tak je to jedině jejich problém. Vždycky na světě bude nějaký človíček, kterému nebudeš vyhovovat. Nechtěj se zavděčit všem, akorát si ubližuješ.

Zjistila jsem, že mým cílem má být rodina a můj přítel. Zní to směšně, co? Asi si teď říkáš, že bych to měla vědět už tolik let. Po základní škole jsem odešla na gymnázium do většího města a to mě neskutečně změnilo. Všechno bylo za účelem, že se posunu výš. Ta škola mě totálně zbořila, mohu říct, že to bylo pro mě to nejnáročnější období, stalo se toho tolik. Nelituji té zkušenosti, bez ni bych nebyla tam, kde jsem teď. Uvědomila jsem si, že nemám řešit školu, k čemu ti jsou známky, když se tě za 10 let nikdo nebude ptát, co jsi měl na střední za vysvědčení. Já chtěla být ve všem perfektní, dávala si nesplnitelné cíle, ale k čemu. Odneslo to moje zdraví, psychika a i moji blízcí.

 Chci ti říct, že ať jsi kdokoli, děláš cokoli a jsi s něčím nespokojený nebo dokonce nešťastný. Změň svůj život. Nemáš zase tolik šancí a pokusů, aby jsi mohl plýtvat časem. Nikdo se nechce celý život trápit. Za mě si to život vyřešil sám, budeme se stěhovat a z té školy odcházím pryč. No a co, že začnu od znova? Nikdo neříká, že to bude změna k horšímu, kdo ví. Nehoň se za dokonalostí, dej si nejvíce času na osobní rozvoj. Poznej se, kdo jsi. Většinou je největší paradox ten, že tě občas znají více druzí, než ty sám.

Často jsem ze sebe nešťastná, mám k sobě spoustu výčitek, protože sebepoznání není jen o těch kladech. Máš i špatné stránky, ty máme všichni. S tím se musíš naučit žít. Od toho tu jsou naši blízcí, protože jak negativní, tak kladné vlastnosti tě dělají osobitým. Vždycky budu opakovat to, že někdo tě pro ty vlastnosti miluje a nebo teprve bude milovat. Nesmíš se sám sebe bát a pochopit se. Nemít k sobě výčitky a naučit se si odpustit. Láska je to nejsilnější, co v životě můžeš získat a zaslouží si ji každý. Umět milovat a i být milován.

 Pro dnešek toho bylo až až, doufám, že tě dnešní článek bavil a neztratil si nad ním chvilku života. Budu ráda za každé pozitivní reakce. Jsi skvělý člověk, přeji krásnou noc a dneska si nezapomeň něco přát. Dneska bude plná obloha Vavřincových slz. Tak zase příště, měj se překrásně a miluj. :)

Read More

Neohlížej se, jdi kupředu

Třii, dvaa, jednaa a šťastný nový rok! Opět je to tady, nový rok a nový začátek. Chtěla bych ti nejprve popřát úspěšný rok 2018, hodně zdraví, štěstí a hlavně. ať už si konečně splníš to, o čem celou dobu sníš. Jo a tu lásku taky že jo, bez té šťastný život není. 

Čím začít, rok 2017 nám určitě každému něco sebral, ale i dal. Rok je přeci u konce, tak se na to špatný, co se stalo v minulosti vykašli. Ať se stalo cokoliv, je to už za tebou, nic se znovu nestane. Začíná nový rok a nový začátek. Tak pojď uvažovat trošku jinak. Myslet kladně a pozitivně. Žádný novoroční depky.
Byl minulý rok fakt na houby? No a co, tak tenhle rok naplánuj tak, abys na něj nikdy nezapomněl. Věř mi, že to bude fakt skvělý. Něco špatného začne, určitě se tomu nikdo nevyhneme - tenhle rok nás to čeká taky, ale všechno blbý jednou končí, aby mohlo něco krásného začít. Proto mi teď slib, že se zkusíš na ten rok těšit a pořádně si ho užiješ. Žijeme jenom jednou a léta utíkají, nemá smysl pak litovat, že jsi mohl udělat něco jinak. Litost nemá smysl, ale nedělej chyby, abys ani neměl i důvod litovat. Víš, jak to myslím? Vím, že jo. :-)
To, že zimní počasí má být plné smutku a blbé nálady je dávno klišé. Proto ty poslední zimní měsíce se nesoustřeď na to špatný. Není to o počasí, ale o lidech. Vymaž všechny negativní lidi ze svého života, nech si tam jen ty, kteří za to stojí.Něco jako novoroční očista ? Já už to udělala minulý rok a je mi nejlíp co jde. Jestliže máš nějaký sen, přání a nebo chceš prostě něco už delší dobu začít dělat. Začni hned, nepotřebuješ na to ani nový rok, stačí mít jen chuť začít. Uč se jazyky, cvič, zpívej, sportuj, dělej prostě to, co tě udělá nejšťastnějším. Trav čas s lidmi, kteří ti za to stojí, věnuj čas tomu, co za to doopravdy stojí. Nebaví tě škola? Neříkám, ať se na ni vykašleš, potřebujeme ji k určitému vzdělání, ale mírni to. Nepotřebuješ samý jedničky, když tě to nebaví a trápíš se. Skvělý výzo tě šťastným neudělá, pokud si to nepřeješ. Dělej všechno sám pro sebe, ne pro rodiče, pro druhý, ale pro sebe.
Vím, že tu už jsem tady několikrát psala, ale hodně lidí na to pořád zapomíná, tak je důležité ti to stále připomínat, dokud si to nevsugeruješ. Mělo by být tvou prioritou, soustředit se nejprve na sebe a pak začít u druhých. Samozřejmě to nemá vyznít ve smyslu, buď sobec, naopak. Miluj nejprve sebe, dělej si radost a pak svoje štěstí můžeš předat nejbližším. Já osobně se na nový rok neskutečně těším, protože se mi líbí, mít pocit neznámého. Nikdy nevíš, co se může přihodit, co všechno zažiješ a kam tě život zavede. Je to jako nová kniha a nebo písnička. Nevíš, co se v ní skrývá za text a příběh. Někdo může mít strach z neznáma, ale já to miluju.
Takže ty co to čteš, přeji ti znovu to nejlepší a pořádně si koukej ten rok užít! Hodně mých vrstevníků čeká plnoletost, to samé čeká i mě. Takže i vám přeji hodně štěstí do dospělosti a opatrně s oslavou, ať to nekončí záchytkou. I ten řidičák všichni uděláme. Maturantům přeji spoustu sil a ať ukončí střední školy s hrdostí a všem ostatním další rok plný úspěchů a nezapomenutelných dnů, ať je na co vzpomínat! Doufám, že sis dnešek pořádně užil, dal někomu novoroční pusu a nezapomeň, neohlížej se, jdi kupředu! Minulost už nezměníš, současnost si tvoříš jen ty a pouze sám, náhody neexistují. Tak se seber. soustřeď se na sebe a ovlivni to.

Přeji krásný zbytek večera. Hodně sil do zítřejších pracovních dnů a spoustu veselých víkendů a lásky v novém začátku. :)
                                                                                                                                                                           S láskou Nikča

Read More

Dárky nejsou o penězích

Tak zase po roce, co? Opět vánoční shony a to ještě nejsme v týdnu, kdy se bude blížit Štědrý den. Teprve to všechno začne. Je mi ale jasné, že vánoční horečka z dárků už dávno začala. V obchodech šílí už od října.

  Čím jsem starší, tím dostávám větší pocit, že dárky pod stromeček se dávají vlastně jen kvůli tradici a dětem. Nebudu psát ani o tom, jak si z toho obchodní centra udělali komerční akce. Tak to je snad se všemi svátky.
  Vánoce rozhodně nejsou o tom, co dostaneš. Kouzlo dárků je v tom, že si daný člověk dá práci přemýšlet nad tím, co by ti udělalo radost. Není to o tom, jakou má finanční hodnotu. Mnohem větší radost uděláš, když vymyslíš něco speciálního, co bude od srdce a jen od tebe.
  Nebudu lhát, sama bych potřebovala  pod stromeček nový telefon, nebo věci do školy. Na takové věci by si ale měl člověk našetřit sám. Nikdo není tak zabezpečený, aby si jen tak mohl dovolit dát někomu 10 tisíc za telefon. Na ten si radši vydělám sama, abych na sebe mohla být pyšná.
Mnohem víc se těším, na tu atmosféru. Až nejmladší člen rodiny bude rozdávat dárky celé rodině. Od rána budou hrát koledy a vánoční hitovky. Ne vánoční pop, ale klasické vánoční koledy, u kterých naše babičky pekly tvému tátovi cukroví. Kluci budou sedět u pohádek a holky dělat bramborový salát. Miluji vůni té atmosféry. Cukroví na stole, červená, zelená a bílá barva. Za okny sníh a v ptačí budce se podělíme s ptáčky o semínka. Vycházky po náměstí pro jmelí a do kostela taky stojí vždycky za to. Každý asi kapra ve vaně nemá, ale u nás ani kapr a jeho šupiny nechybí. Nakonec pálíme celý den voňavé svíčky a prskavky, o které se kluci vždycky perou.
To jsou ty největší dárky. Rodina a láska. Trávit čas jen s nimi. Na počítač si můžeš našetřit přes rok, ale jen o Vánocích a obecně o Adventu můžeš dát babičce najevo, jak je hrozně úžasná a máš ji rád. Vypnout na půl hodiny internet a jít si povídat s dědou, jaký to měl on, když byl malý. On ti řekne věci, o kterých se ti ani nesnilo a uděláš mu tím radost. Mezi lidmi jako kdyby se otočil list, všichni jsou hodní a dávají najevo lásku. Jen tak se na tebe usměje paní, i když má v ruce 3 velké tašky s dárky. Chce ti předat tu radost, abys ji i ty poslal dál. Pocit, který je tu s námi jen jednou ročně.
Jestliže nemáš ještě vymyšlené, co komu z rodiny a přátel dáš pod stromeček, tak poslouchej. Nekoukej na to, kolik máš peněz na utracení. Nesmutni, že jsi si po celém roce zase nic nenašetřil. Dárky jsou jen hmotná věc, která omrzí a člověk ji časem zahodí. Uvědom si, že člověku uděláš největší radost tím, že s ním budeš trávit čas a dáš mu něco, co je pro něj speciální. Jsem zastáncem toho, že dárky, ve formě zážitku jsou mnohem lepší, než klasický balík. Pozvi babičku někam na večeři a věř mi, že ti bude strašně vděčná. Nebudu ale dávat tipy, co bys mohl komu dát, toho je všude spousta. Vybírej podle toho, co je pro toho člověka typické a připomene ti ho. Věř mi, že to je rada nad zlato.

  Chtěla bych ti popřát krásný Advent. Užij si to období a a nasávej ty doušky atmosféry s lidmi, které miluješ. Buď šťastný, netrop si hlavu s prací a školou, protože na to budeš mít celý leden. Zima je tu od odpočinku a Vánoce o ničem jiném než o lásce a rodině. :)

Krásný večer, plný radosti a sny bez starostí. Pusu Nikola

Read More

Změna nebo chyba?

 

Co se to děje? Nový název? Nový design? 

 Jedna kapitola začala a druhá skončila. Život se mění, lidi se posouvají a litují. Nicol Whiten byla moje obrovská kapitola v životě. Nad rozhodnutím jsem dlouho neváhala, byl to spontánní nápad a nelituji toho. Chci se k tomu jednou pro vždy vyjádřit a po dlouhé době článkem všechno uzavřít,
  Kdo byla Nicol Whiten? Sebevědomá mladá slečna, která přesně věděla, kdo je a co od života chce. Propagovala sebelásku, sebepřijetí a zdravé sebevědomí, které k ní samozřejmě patřilo. Hodně jsem se toho od ní naučila. Nebyla jsem to ale já. Ona se stala pouhou maskou v mém životě, jak přežívat v tomhle světě internetu. Vždycky věděla, jak se zachovat a sebevědomě projevit.
 Tímto ukončuji tuto kapitolu s N. Whiten. Byla silná a skvělá, jenže teď jsem tady čistě já. Bez přetvářek a hraní si na někoho jiného. Vím, že není důležité, od toho ty informace byly, ale podstatou byla náplň informace, kterou se snažila předat. Jenže mně samotné nebylo dobře, být rozdělená na dvě osobnosti. Whiten byla ta silnější.

V životě jsou dvě cesty, které si člověk může vybrat. Tu dobrou a špatnou. Je úplně jedno, jakou si vybere, důležité je, jak tou cestou projde. Už nehodlám skrývat to, jaká jsem doopravdy. Mám chyby a není jich  málo. Chyby máme ale všichni, ne? Máme  své problémy a starosti, jenže důležité je to, co máme v hlavě. Nestačí jen věřit, ale i proto něco dělat. Takže i já jsem se rozhodla, nezůstat na jednom místě, abych byla šťastná a cítila se dobře ve svém těle, sama se sebou.
  Doufám, že i na blogu mě přijmeš takovou, jaká jsem. Píšu chyby, neumím srovnat věty tak, aby dávaly smysl a dost často potřebuji hudbu k tomu, abych sesmolila něco smysluplného. Víš co? Je to normální, nemá cenu skrývat svoje chyby za nějakou masku. Tak tady jsem. Nikča, co umí být smutná, ale i dost veselá. Ráda si kreslím, píšu, fakt mě baví oblečení a miluji jednoho kluka.  Od toho se odvíjí i články a pravidelnost. Nebudu lhát, že vydávám články často, sama vím, jak to je a nemá cenu se k tomu vyjadřovat.
Tak Tě seznamuji s novým blogem, který nese název MĚSÍČNÍ ZÁPISKY. Dnes ráno, jsem se o všem rozhodla, že ukončím N.W. a další bod byl, vymyslet správný název. Řekla bych, že kdybych si dala název blogu svoje jméno, nic sobečtějšího by snad neexistovalo (hahahah). Tak přišel nápad, že to budou určitě zápisky. A proč měsíční? Můžeš si to vyložit jak chceš. Měsíční, jako psaní jednou za měsíc a nebo měsíční ve stylu, že je píšu většinou v noci, kterou nesmí přestat zdobit tajemný měsíc.

Ke změně názvu samozřejmě patří i design. K němu bych se nijak ani nevyjadřovala, doufám, že se Ti aspoň trošku líbí a určitě ještě projde pár změnami. Nejsem žádný grafik, ale nemyslím si, že je to o tom. :)

Read More

Odpouštět, nebo nenávidět ?

Miliony myšlenek a hromada nápadů. Jeden papír, jeden člověk a spoustu citu.

 Máš ho v životě taky, viď? Toho kluka nebo holku, kterého prostě nemáš rád. Možná ani nevíš proč, prostě je to pro tebe ten divnej typ, se kterým se ani nemáš potřebu bavit. Naopak to může být ten týpek, který ti fakt ublížil a nedokážeš se přes něj přenést. Bolest z minulosti ti to nedoví. Vadí ti každý jeho slovo, pohyb a názor. Je úplně jedno, koho si pod tím představíš, ale víš to sám nejlíp, toho člověka asi mít nikdy rád nebudeš. 

 Nic ti nevyčítám, je to úplně normální a lidský. U mě to je stejný, měla taky v životě osobu a ne jednu, kterou bych nejradši vymazala ze života. Dřív jsem ji nemohla ani vidět, vždycky jsem dělala v její přítomnosti jako když neexistuji, i když to někdy fakt nešlo a bylo to trapný. Postupem času jsem ale dospěla k důležitému bodu, který by mohl pomoci i tobě, pokud jsi v podobné situaci. Říkali nám to snad i v mateřské školce. Prostě odpustit, v tom je to kouzlo. Mohlo se mezi vámi stát velké zlo, fakt obrovské, (taky ti neříkám, ať se tomu člověku vrhneš kolem krku) ale nebude tě to trápit, když odpustíš. 

 Vše, co se děje ve tvém životě má dvě strany. Tu tvou, kterou moc dobře znáš a pak druhou, kterou vidí jen lidi kolem tebe a ty nikdy nedostaneš možnost ji poznat tak dobře jako oni. Nikdy se nic neděje jednostranně. Proto, pokud někoho nemůžeš fakt vystát, vykašli se na to. Nehroť to a prostě nad tím mávni rukou. Vím, že je to těžký, zatraceně těžký, ale co v dnešní době není? Pokud to neuděláš, bude tě to dusit do nekonečna. Postupně se v tom utopíš. Jestli ti někdo ublížil, by měl na to přijít sám. Omluvit se a přiznat chybu. Ty by jsi neměl nést chyby druhých, tak na to přestaň myslet. 

  Jestli ti ta holka přebrala kluka a nebo tě opustil jeden z rodičů. Věř mi, že ať je to sebevíc špatná věc, všechno se stalo pro něco. Vždycky za to můžou dva lidi a ne jeden. Nemá smysl dávat energii minulosti, kterou stejně nikdy nemůžeš zpětně ovlivnit. Jak jsem psala, je to fakt těžký, hodně moc. 

   Víš co ale pomáhá? Dělej něco. Cokoliv. Třeba tě to udělá ještě víc šťastným a budeš věnovat myšlenky něčemu fakt kouzelnému. To je docela víc než fajn, ne?  I kdyby jsi měl začít chodit víc ven s kámošem, který na tebe dlouhou dobu čekal, ale tobě se doteď nechtělo. A nebo trávit čas s lidmi, kteří za to stojí a věř mi, že oni tě z toho vytáhnou. Tak i to je skvělý pokrok k úspěchu. Nenávist je k ničemu. Způsobí ti bolest, pošle tě dolů a ovlivní tebe i tvoje okolí a to fakt nechceš.

Jako další velká pomoc je tu někdo, kdo by tě měl napadnou jako první. Máma vždycky pozná, že se s tebou něco děje, tak proč nejít za ní? Nebo nemusí to být rodič, ale třeba i člověk, ke kterému máš důvěru. Je jedno, jestli to je babička, strejda a nebo tvůj nejlepší kámoš. Řekni mu to, úplně všechno co se stalo, co tě trápí a od začátku. Vůbec se toho neboj, pokud je to ten člověk, za kterého ho máš, bude při tobě a vytáhne tě z toho. Srovnáš si v hlavě myšlenky jak ty, tak i on bude rád, když bude vědět, že má u tebe důvěru. Věř mi, fakt to pomáhá! 

  Nakonec je tu poslední bod, i když bych jich mohla napsat mnohem víc. Hudba, jídlo nebo cokoliv jiného, to známe všichni. Jako hlavní klíč je ale čas. Čas je něco, co zahojí ty největší rány a bolesti. Nemusí nikdy zmizet, ale budou se hojit. K němu snad nemusím víc psát. Určitě ty nejlíp sám víš, jak to funguje a co tím mám na mysli. Hodiny utíkají, roky přechází, léta plynou a rány se hojí. Myšlenky a pohled na svět se mění. Rok od roku na to budeš koukat úplně jinak a třeba pochopíš, jak to všechno vlastně bylo. 
Nevím, jestli tenhle článek pochopí každý, kdo si ho přečte. Odpověď na otázku z názvu článku si zodpověz sám, pouze jedinou správnou odpověď najdeš v sobě. Doufám, že jsi z tohoto článku něco málo načerpal a alespoň z části si rozuměl té zprávě, kterou se ti snažím předat. Nesmutni a neřeš věci, co se staly. Ubližuje ti to, víš to? A pokud něco ubližuje tobě, tak to ubližuje i člověku, který tě miluje a že jich není málo! Uvědom si to a buď šťastnej, máš několik důvodů proč. Přeji ti krásný konec prázdnin, jsi fakt skvělej člověk. Doufám, že jsi léto strávil tak nejlíp co to šlo a hlavně, odpočiň si. :)

Read More

Buď tím, kým doopravdy jsi

 

Buď sám sebou. Tuhle větu už každý slyšel jistě milionkrát. Jak od rodiny, tak i od přátel. V reklamách je toho spousta. Tak proč se jí neřídíme? Proč se člověk bojí projevit? Je to vliv společnosti? Tolik otázek a tak málo odpovědí.

Kdybych měla sama prohlásit, že jsem sama sebou, lhala bych. Lhala bych strašně moc. Dělám spoustu věcí, které kopíruji po trendech. Je to vliv společnosti, jsem si tím naprosto jistá. Kdyby nebyly reklamy, lidé by dělali opravdu jen to, co je zajímá. Jelikož by k ostatním věcem neměli přístup. Neříkám, že si takhle nerozšiřují obzory, ale hodně jim to ničí osobnost. Kdybych měla dát příklad. Současný trend je  třeba zdravá životospráva. Celebrity se snaží jíst zdravě a lidé chtějí být jako oni, Přitom to jsou stejní jako my. Chodí na záchod, mají rodinu a mají špatné nálady. Tak proč se řídit tím, co dělají oni? Ještě nedávno byl trend fast-food. Bylo super cool vyfotit si svůj McDonald na instagram.

   Člověk by měl dělat opravdu to, co ho baví, co uzná za vhodné. Neměl by si brát příklady z věcí, které jsou z reklam, čímž se stává člověk díky ním ovlivněným. Je jedno, jestli umíš kreslit, běhat, počítat nebo to umíš s elektronikou. Je jedno jestli jsi malý, velký, hubený a nebo tlustý. Jsi to ty a pokud to někdo nebude respektovat, vyřaď ho ze svého života. Jediná osoba, co tě může změnit jsi ty. Ty sám jsi strůjce svého života. Žádná reklama nemá právo tě ovlivnit.
   Proč nejsme každý sám sebou? To je jednoduchá odpověď. Člověk chce zapadnout. Chce se líbit a nechce vyčnívat. S tím jsem se já trápila hodně dlouho. Čím starší jsem, tak tím dospívám k názoru, že být jiný, neznamená něco špatného. Dřív mě vyřazovali z kolektivu. Jen proto, že jsem na druhém stupni začala dělat úplný opak co ostatní. Teď na to začínám brát trochu jiný pohled. Mám spoustu možností. Můžu dělat co mě baví a nebudu mít kolem sebe tolik "konkurence" a lidí, co by mně do mojí práce mluvili. Tím ale nenarážím na to, abyste vyčnívali z davu, nebo při hořím případě se  o to dokonce snažili. To je to nejhorší, co můžete udělat. Snažit se být jiní. S tím se člověk narodí. Buďte sami sebou. Dělejte to, co vy uznáte za vhodné. Není důležité, jak cool to bude, prostě to udělejte. Oni ty trendy zase přejdou. Chvilku se budou hrát Pokémoni a příště vytáhnou třeba Teletubbies. Pokud vás to bude bavit, tak je všechno v pořádku. Proč ale jít se stádem, když můžeš jít se skupinou menších oveček, které v tom jedou s tebou?
  Některé nejsou zase tak špatné, ku příkladu ta zdravá strava. Pouze by se měl člověk rozhodnout sám a nenechat se sebou hrát jako s loutkou. Díky reklamám už není pomalu co objevovat. Lidé si ničí svou fantazii. Jak asi v minulosti lidstvo vynalezlo tolik věcí? Stačil nápad. Jedna myšlenka jednoho obyčejného člověka. Nemusel být bohatý, aby něco dokázal. Jedna myšlenka je schopná změnit svět. Bohužel v dnešní době máme všechno, takže už není pomalu nad čím přemýšlet. Proto se vynalézají věci typu domácí zmrzlinovač. K čemu nám to doma bude? Nanuka si koupíme v obchodě. Lidstvo už neví co by. Až lidé vytvoří opravdové roboty, tak to pro nás bude velká zkáza. Nebude práce, nebudou peníze. Nebudou peníze, bude hlad. Bude hlad a lidé zemřou.
  Asi už ty sám/a víš, co ti chci tímhle říct. Buď takový jaký jsi. Dělej co tě baví, Chovej se tak, jak je ti příjemný. Neřeš myšlenky typu: "Co by na to řekli ostatní? Co když se jim to nebude líbit? Co když...?" Žádné co když, prostě to udělej! Když budeš mít náladu, běhat nahý po bytě, běhej. Nikdo tě za to soudit nemůže, pokud neubližuješ druhým. Žijeme ve svobodném státě. To, že je Česká Republika omezený stát, je ale už jiná věc. Lidé si na tebe budou ukazovat, pokud budeš dělat něco proti proudu. S tím počítej. Proč to ale hrotit? Je to jejich problém, ne tvůj. Ty se cítíš skvěle! Nech volně proudit myšlenky. Když se ti nějaká zalíbí, tak ji uskutečni! Jestli chceš vynaleznout letadlo, tak to udělej! Ať ti je 10 nebo 35. Život je natolik dlouhý, že máš několik šancí. Jen nesmíš promarnit tu hlavní. Hlavně, BUĎ TÍM, KÝM OPRAVDU JSI! A ono se  i najde člověk, ke kterému zapadneš a bude "jiný" s tebou. :) 

"Dokážete-li být za všech okolností sám sebou, jste osobnost. Nebo idiot." - Ladislav Muška 

Read More